Letecká
válka nad Severním Vietnamem |
1960
-1963 |
Americké
letouny se v jihovýchodní Asii
objevily na přelomu padesátých a šedesátých
let. Tehdy létaly pro CIA při podpoře
laoského kmene Hmong (Meo), který
bojoval proti laoským komunistům z
fronty Pathet Lao. |
Od roku 1960 létala nad Vietnam průzkumná
letadla RF-101 VooDoo, startující z
thajských a japonských letišť. První
americká letecká jednotka v jižním
Vietnamu byla 4400.CCTS známá pod názvem
"Jungle Jim". Její první příslušníci
přistáli ve Vietnamu koncem roku 1961.
Jednotka používala letouny C-47, T-28
a A-26 s jihovietnamským označením,
tyto typy létaly již za druhé světové
války. V projektu "Farmgate"
měl být hlavní úkol jednotky výcvik
jihovietnamských posádek, často však
její piloti vzlétali k útokům na
Vietkong.V lednu 1962 přistály v rámci
operace MULE TRAIN v Jižním Vietnamu
vrtulníky CH-21 a transportní stroje
C-123 Provider. Providery se ihned
zapojily do nechvalně známých postřiků
džungle defoliantem Agent Orange
(operace RANCH HAND). Přicházela i další
letadla, hlavně transportní a
pozorovací. Jejich piloti, stejně jako
ostatní Američané, mohli použít
zbraní pouze v případě ohrožení. |
|
1964
- 1968 |
Po
"Incidentu v Tonkinské zálivu"
přijal Kongres rezoluci opravňující
prezidenta k nasazení bojových
jednotek. Do února 1965 prováděli
Američané především odvetné údery.
Útoky Vietkongu byly stále častější
a v březnu přerostly odvetné údery v
leteckou ofenzívu ROLLING THUNDER. V
její první fázi útočili piloti především
na komunikační a železniční síť
na území VDR, ale i na průmyslové závody,
letiště a vojenské objekty. Snahou
bylo zastavit zásobování Vietkongu ze
Severu. Letectvo také začalo s průzkumem
a útoky na jednu z hlavních zásobovacích
tras komunistů, na "Ho Či Minovu
stezku". Tato operace nesla název
BARREL ROLL. V dubnu 1965 pak začala
operace STEEL TIGER - útoky na jižní
část stezky ležící v Laosu. |
Piloti létající nad Severní Vietnam
měli řadu omezení. Letci nesli tato
omezení velmi trpce a není divu, že
si připadali jako když bojují s
jednou rukou za zády. Nesměli útočit
na města, takže ve městech stály zásobovací
kolony, které čekaly až padne tma a
intenzita náletů klesne. Potom se v
klidu přesunuly do dalšího města.
Další omezení se týkalo letišť. Na
letadla nebylo možno zaútočit dokud
se jejich kola neodlepila od ranveje.
Pro pilota asi nebylo moc povzbuzující
bezmocně přelétat nad letouny, které
jsou připraveny zaútočit na něj nebo
na jeho kolegy. Co už nešlo letcům vůbec
do hlavy byl zákaz bombardovat právě
budované stanoviště SAMů. Útočit
na tyto základny bylo možné až když
byly dokončené, tzn. když z nich byli
útočíci piloti ostřelováni raketami
SA-2. Hlavním důvodem tohoto zákazu
bylo to, aby nepřišli o život ruští
odborníci, kteří se pravděpodobně
podíleli na výstavbě těchto základen.
K dalšímu budování severovietnamské
protiletadlové obrany přispívaly také
přestávky k jednání o míru. Tato přerušení
ale komunisté využívali spíše k
oddychu a vylepšování obrany. |
18.června
1965 se nad Jižním Vietnamem poprvé
objevily strategické bombardéry B-52.
Při operaci ARC LIGHT operovaly proti
oblastem obsazeným Vietkongem. |
V
polovině roku 1966 začala také druhá
fáze operace ROLLING THUNDER, tentokrát
zaměřená proti palivovým zařízením
a skladům pohonných hmot, ale pokračovaly
také nálety proti komunikační a železniční
síti. V dubnu 1966 se také nad VDR
objevily bombardéry B-52, bombardovaly
průsmyk Mu Gia, ležící mezi
Vietnamem a Laosem, kterým vedla Ho Či
Minova stezka. |
Po
ztrátě několika amerických letadel
byla 2.ledna 1967 provedena operace BOLO,
namířená proti letectvu VDR. Akce
vypadala jako běžný bombardovací nálet,
ale místo těžkých F-105 letěly
Phantomy F-4. Ty měly stejné volací
znaky, letěly ve stejných formacích,
ve stejný čas, stejnou rychlostí jako
ef-stopětky. Severovietnamští piloti
skočili na špek a v následující
letecké bitvě jich šlo nejméně sedm
k zemi. Američané neměli žádnou ztrátu.
Duchovním otcem operace BOLO byl
plukovník Robin Olds, velitel 8.TFW. |
Na
jaře 1967 vstoupila operace ROLLING
THUNDER do třetí fáze. Seznam cílů
byl rozšířen o průmyslové objekty
jako např. hutě, elektrárny nebo
cementárny. Byly také povoleny útoky
na letiště a 23. dubna provedlo USAF
první nálet. Do poloviny května bylo
na zemi zničeno 28 letadel, stejný počet
byl od roku 1965 zničen při vzdušných
soubojích. Poměr sestřelů za rok
1967 pak byl 75 : 27 ve prospěch Američanů. |
Koncem
ledna 1968 přišel ve Vietnamské válce
zlom - komunistická ofenzíva TET.
Americké letouny denně vzlétaly
(stejně tak jako po celou válku) na
podporu bojujících jednotek. Předehrou
i dohrou ofenzívy TET bylo obklíčení
základny USMC v Khe Sanh. Obklíčení
trvalo od 21. ledna do začátku dubna.
Po celou dobu byla základa zásobována
letecky. Například letouny C-130
provedly 496 padákových shozů a 273 přistání,
C-123 pak 105 shozů a 179 přistání.
Komunistické jednotky byly také nepřetržitě
bombardovány a za 70 dní provedly
bombardéry B-52 2400 vzletů a taktické
letouny pak 24 000 útoků. |
1.listopadu
1968 bylo ukončeno bombardování celého
území VDR a tím také skončila
operace ROLLING THUNDER.O několik dní
později, 5. listopadu byl prezidentem
zvolen Richard Nixon, který se zavázal
stáhnout americké jednotky z Vietnamu. |
|
1969
- 1971 |
V
roce 1969 létaly nad severní Vietnam
pouze průzkumné letouny, nejdříve
samotné, později se stíhacím
doprovodem a letouny Wild Weasel. |
V
březnu 1970 byla spuštěna operace
MENU a cílem bomb se staly základny VC
a NVA v Kambodži. Za třináct měsíců
bylo shozeno 100 000 tun bomb, raket a
napalmu. Počátkem roku 1971 americká
letadla podporovala útok jihovietnamských
vojáků na základny NVA umístěné v
Laosu. |
S
odchodem amerických jednotek narůstala
aktivita komunistů. V září 1971
proto udeřily americké letouny opět
na VDR, když zaútočily na skladiště
pohonných hmot v Dong Hoi. Koncem
prosince byla v pětidenní operaci
PROUD DEEP ALPHA napadena letiště a
stanoviště protiletadlových raket v
oblasti kolem 17. rovnoběžky. |
|
1972-1973 |
30.
března 1972 překročily
severovietnamské tanky
demilitarizovanou zónu a zahájily tak
ofenzívu zvanou "Easter Invasion -
Velikonoční ofenzívu". Komunisté
spoléhali na to, že se Američané
nebudou ve válce více angažovat.
Nixon byl ale rozhodnut přivést Hanoj
k mírovým rozhovorům třeba silou a
ukončit tak válku (nejlépe ještě před
prezidentskými volbami). Počátkem
dubna mělo letectvo k dispozici 258
bojových letadel. Američané přesunuli
během dubna na letiště v Thajsku přes
100 bojových letadel a na Guam 58
bombardérů B-52. Počet letadlových
lodí se zvýšil ze dvou na šest. |
Ráno
9.května začala operace LINEBACKER. V
úvodní akci zvané POCKET MONEY
zaminovaly letouny US Navy
severovietnamské přístavy. Den poté,
10. května vzlétly americké letouny k
útokům na pozemní cíle. Tento útok
se proměnil v jednu z největších
leteckých bitev nad Vietnamem. Američané
sestřelili 17 MiGů a sami přišli o 5
strojů (4 sestřelené a 1 poškozený
protiletadlovým dělostřelectvem tak,
že se nedal opravit). Operace
LINEBACKER trvala do srpna a terčem
leteckých útoků byly silniční a železniční
tratě (především ty, které
spojovaly VDR s Čínou), elektrárny,
průmyslové a vojenské objekty. |
Po
přerušení mírových rozhovorů 13.
prosince, byla provedena operace
LINEBACKER II. Operace trvala od 18. do
29. prosince a účastnily se jí především
bombardéry B-52 ze základen v Thajsku
a z ostrova Guam. |
8.
ledna se komunisté vrátili k jednacímu
stolu, USA jako gesto dobré vůle
zastavily 15. ledna veškeré letecké
operace nad územím VDR. 27. ledna byla
v Paříži podepsána "Dohoda o
ukončení války a obnovení míru ve
Vietnamu". Pro americké vojenské
jednotky účast ve vietnamské válce
definitivně skončila. |