|
|
|
|
|
|
|
Chronologie
Války |
|
|
1964
30.1. Vojenská junta sesazuje v Jižním
Vietnamu Duong Van Minha.
20.6. Generál William C. Westmoreland nahrazuje
ve funkci velitele MACV (Velitelství vojenské
pomoci Vietnamu) generála Harkinse.
2.7. Generál Maxwell D. Taylor je jmenován
velvyslancem USA v Jižním Vietnamu.
2.8. Útok Severovietnamských plavidel na torpédoborec
USS Maddox.5.8. Americký odvetný útok na námořní
základny a cíle v Severním Vietnamu.
7.8. Kongres USA přijímá rezoluci o Tonkinském
zálivu, která prezidentovi umožňuje nařídit
jakákoliv opatření k zamezení dalších útoků
na americká vojska.
1.11. Jihovietnamským premiérem se stává
Tran Van Huong.
1.11. Při ostřelování města Bien Hoa Viet
Congem jsou zabiti dva Američané.
Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 23
000 mužů
1965
8.1. Do Jižního Vietnamu přijíždí 2000
jihokorejských vojáků.
10.2. Pumový útok Viet Congu na kasárna v Qui
Nhonu při němž zahyne 23 amer. vojáků.
2.3. Zahájena operace "Rolling Thunder"
(bombardování Severního Vietnamu).
5.3. První prapor americké námořní pěchoty
přijíždí do jihovietnamského Da Nangu.
8.3. 9. expediční brigáda USMC (generál
Karche) se vylodila v jihovietnamském Da Nangu.
3.5. 173. vzdušná výsadková brigáda se
vylodila v Jižním Vietnamu.
-.6. Jihovietnamským premiérem se stává
generál Nguyen Cao Ky.
17.6. Byl sestřelen první severovietnamský
Mig v této válce (letounem F-4 Phanton II).
18.6. Bombardéry B-52 poprvé útočí na cíle
v Jižním Vietnamu.
27.6. 173. vzdušná výsadková brigáda
zahajuje ofenzívu v oblastech na sever od
Saigonu.
-.7. Do jižního Vietnamu dorazila 1. peší
divize a 101. výsadková divize US Army.
28.7. Do Vietnamu (An Khe) se začala přesouvat
1. jízdní "aeromobilní" divize,
která byla speciálně vycvičena pro boj v džungli
a stala se postrachem Viet Congu.
-.10. Jihokorejská divize se vylodila v Jižním
Vietnamu.
27.10. Zahájeno tažení amerických vojsk na
Ia Drang.
Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 181
000 mužů
1966
31.1. Po přestávce opět pokračuje bombardování
Severního Vietnamu.
7.2. Setkání amer. prezidenta Johnsona a
jihovietnamského premiéra Ky na Havaji.
-.3. Dobyta základna US Special forces v údolí
A Shau.
12.4. Bombardéry B-52 jsou poprvé použity k
bombardování Severního Vietnamu.
18.8. Zahájena operace "Starlite" (amer.
nám. pěchota dobyla poloostrov Van Tuong).
19.10. Útok severovietnamců a Viet Congu na tábor
speciálních sil v Plei Me.
27.10. Americká 1. jízdní divize ukončuje
bitvu o Plei Me (komunisté ztratili asi 850 mužů).
Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 385
000 mužů
1967
8.1. Americká a jihovietnam. vojska zahajují
operaci "Cedar Falls" proti tzv.
"Železnému trojúhelníku" (základna
Viet Congu 32 km severně od Saigonu).
2.2. V provincii Tay Ninh začala operace "Junction
City", nejrozsáhlejší operace války,
vyhledání a ničení nepřítele ve válečném
pásmu C (skončila 14. 5. 1967).
28.2. Založena jihovietnamská říční mobilní
jednotka v deltě řeky Mekongu.
29.7. Omylem odpálená raketa dopadla na palubu
letadlové lodi Forrestal (134 mrtvých).
3.9. Generál Nguyen Van Thieu zvolen
prezidentem, viceprezidentem generál Ky.
29.9. Do Jižního Vietnamu přijíždějí
thajské bojové jednotky.
4.10. Skončilo obléhání americké základny
Con Thienu.
Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 486
000 mužů
1968
22.1. Americká bojová základna v Khe Sanh je
obklíčena.
30.1. V celém Jižním Vietnamu začíná tzv.
ofenzíva Tet, která trvá do konce února.
31.1. Brzy ráno zaútočilo 15 příslušníků
Viet Congu na amer. velvyslanectví v Saigonu.
16.3. Amer. jednotka Charlie Company (23. divize
"Americal") provedla masakr v My Lai.
31.3. Prezident Johnson omezuje bombardování
Severního Vietnamu.
7.4. Po 77 dnech obléhání v rámci operace
"Pegasus" 1. jízdní divize a výsadkový
prapor ARVN osvobodili základnu Khe Sanh.
10.4. Prezident Johnson oznámil, že v červnu
převezme funkci velitele MCV generál Abrams.
29.4. 320 divize NVA napadla jednotky 3. divize
USMC v Dong Ha.
3.5. Dohodnuta předběžná mírová jednání
v Paříži (na návrh Severního Vietnamu).
4.5. Vlna útoků na 109 měst, obcí a základen
po celém Jižním Vietnamu.
13.5. Delegáti USA a Jižního Vietnamu se
poprvé scházejí v Paříži.
31.5. Ukončena operace "Toan Thang"
(60 dní pročesávalo 79 praporů okolí
Saigonu).
23.6. Opuštění bojové základny Khe Sanh.
18.7. Prezidenti Johnson a Thieu se setkávají
v Honolulu.
31.10. Prezident Johnson oznamuje ukončení
bombardování Severního Vietnamu.
1.11. Richard M. Nixon zvolen prezidentem USA,
slibuje postupné stažení vojsk z Vietnamu.
Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 536
100 mužů
1969
25.1. V Paříži začíná formální jednání
o příměří.
23.2. Komunistické jednotky provádějí
raketové a minometné útoky na 115 měst a obcí.
5.6. Obnoveny nálety na Severní Vietnam
(odplata za sestřelení průzkumného letadla).
8.6. Prezidenti Nixon a Thieu po setkání na
Midway oznamují stažení 25 000 amerických
vojáků.
4.9. Rozhlasová stanice Hanoj oznamuje úmrtí
Ho Či Mina.
16.9. Prezident Nixon zveřejňuje plán na stažení
dalších 35 000 vojáků bojových jednotek.
30.9. Oznámeno stažení 6 000 amer. vojáků
(vojenské letectvo) z Thajska.
15.11. Mohutné protiválečné demonstrace v
USA.
15.12. Prezident Nixon oznamuje, že k 15. 4.
1970 stáhne z Jižního Vietnamu 50 000 vojáků.
21.12. Thajsko oznamuje stažení 12 000 mužů
z Jižního Vietnamu, naopak Jižní Korea tam
ponechává zatím svých 50 000 mužů.
Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 474
000 mužů
1970
27.3. Jihovietnamské jednotky s podporou
amerických vrtulníků útočí na základny
komunistů podél kambodžské hranice.
29.4. MACV oznamuje americkou účast na
jihovietnamské ofenzívě do Kambodže.
2.5. Na amerických univerzitách propukají četné
protiválečné demonstrace.
9.5. Ve Washingtonu protestuje 100 000
demonstrantů proti amer. účasti v Kambodži.
29.6. Pozemní vojska USA se stahují z Kambodže
(letecké operace pokračují).
15.10. Prezident Nixon oznamuje stažení dalších
40 000 vojáků z Jižního Vietnamu.
29.12. Kongres USA schvaluje návrh znemožňující
vstup vojáků USA do Thajska a Laosu.
31.12. Kongres ruší platnost rezoluce o
Tonkinském zálivu. Z Vietnamu se stáhly k
tomuto datu 4., 9., 25. pěší divize a 199. dělostřelecká
brigáda.
Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 335
800 mužů
1971
30.1. 5. pěší divize US Army zahájila
operaci "Dewey Canyon II (poslední
ofenzivní akce v Jižním Vietnamu) a
odblokovala silnici č. 9 a zajistila základnu
Khe Sanh.
8.2. Začala operace jihovietnamské armády
"Lam Son 719" (pokus narušit
komunistické zasobování postupem k Tchepone v
Laosu, USA poskytla pouze leteckou podporu).
25.3. Zakončení operace "Lam Son
719" (ARVN ztratila 1529 vojáků, USA 107
vrtulníků).
1.4. Vietnam opustila poslední bojová jednotka
US Navy (4. lehká útočná peruť).
7.4. Prezident Nixon oznamuje, že do konce roku
odejde z Jižního Vietnamu 100 000 mužů.
14.4. Da Nang opustilo velitelství III. MAF, 1.
divize USMC a 1. leteckého křídla USMC.
24.4. Ve Washingtonu se schází 500 000 protiválečných
demonstrantů.
7.5. Tímto dnem ustaly pozemní i letecké
operace váleč. námořnictva a sboru nám. pěchoty.
11.5. Poslední vrtulníková jednotka USMC (HMM-463)
opustila Vietnam.
13.6. New York Times začínají zveřejňovat
tajné dokumenty Pentagonu o válce ve Vietnamu.
18.8. Austrálie a Nový Zéland oznamují, že
stáhnou svá vojska z Jižního Vietnamu.
25.8. Poslední jednotky 173. výsadkové brigády
opustily Vietnam.
9.9. Jižní Korea oznamuje, že do června 1972
stáhne z Jižního Vietnamu 48 000 mužů.
-.10. Prezidentské volby potvrzují ve funkci
prezidenta Jižního Vietnamu Nguyen Van Thieua.
12.11. Prezident Nixon oznamuje, že během
prosince a ledna stáhne dalších 45 000 vojáků.
26.12. Na severovietnamskou expanzi reagují
amer. letouny útoky na letiště a vojenské cíle.
Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 227
000 mužů
1972
13.1. Prezident Nixon oznamuje, že k 1. 5. 1972
zůstane v Jižním Vietnamu 69 000 mužů.
-.2. Poslední vojáci 101. výsadkové divize
opustili Vietnam.
30.3. Severovietnamská vojska napadají Jižní
Vietnam (tzv. "Easter Invasion").
3.4. Letadlová loď USS Kitty Hawk a další tři
zaujímají pozice u vietnamského pobřeží.
5.4. Stíhací bombardéry posilují jednotky v
Thajsku.
6.4. Letouny nám. pěchoty přistávají v Da
Nangu, admirál Thomas W. Moorer oznamuje
obnovení leteckého bombardování a útoků z
moře proti Severnímu Vietnamu.
26.4. Prezident Nixon oznamuje, že do 1. 7.
klesne počet vojáků ve Vietnamu na 49 000.
1.5. Město Quang Tri se vzdává Severovietnamcům.
8.5. Prezident Nixon oznamuje zaminování
severovietnamských přístavů.
14.5. Začíná útok severovietnamských vojsk
na Kontum (obránce podporují B-52).
12.6. Jihovietnamská vojska prolamují obležení
An Locu.
29.6. Generál Frederick C. Weyand nahrazuje ve
funkci velitele MACV generála Abramse.
12.8. Poslední americký příslušník pozemních
bojových jednotek opouští Jižní Vietnam (zůstává
však 43 500 osob leteckého a pozemního personálu).
29.8. Prezident Nixon oznamuje další stažení
na 27 000 mužů (do 1.12.).
16.9. Jihovietnamci se zmocňují Quang Tri (větší
část provincie zůstává obsazena).
18.12. Po dvouměsíční přestávce je
obnoveno bombardování Severního Vietnamu.
30.12. Zastavení bombardování poté co
Severovietnamci souhlasí s jednáním o příměří.
1973
15.1. Vzhledem k pokroku v mírových jednáních
v Paříži (dr. Kissinger a Le Duc Tho za VDR)
amer. prezident pozastavuje vojenské operace
proti Severnímu Vietnamu.
23.1. Dr. Kissinger a Le Duc Tho připravují
dohodu o ukončení války a také opatření k
propuštění válečných zajatců.
27.1. Formální podepsání mírové dohody.
28.1. Prezident Thieu v 8.00 oznámil v televizi
uzavření mírové dohody.
Na základnu Tan Son Nhut přistála Mezinárodní
komise pro kontrolu a dozor.
Z Jižního Vietnamu jsou staženy vrtulníky 1.
vzdušné brigády.
29.1. Vyhlášeno jednostranné příměří v
Kambodži.
29.3. Poslední američtí vojáci odcházejí z
Jižního Vietnamu.
1.4. Poslední Američané ze severovietnamského
zajetí přilétají na filipínskou leteckou základnu
v Clarku.
29.6. Kongres zakazuje letecké bombardování
Kambodže po 15. 8.
-.8. Kongres přijal zákon zakazující jakékoliv
vojenské operace ve Vietnamu.
1974
4.1. Prezident Thieu tvrdí, že válka v Jižním
Vietnamu pokračuje (zabito 55 vládních vojáků).
27.1. Saigon zveřejňuje zprávu, že od příměří
zahynulo v bojích 13 778 vládních vojáků.
5.8. Kongres stanovuje na vojenskou pomoc Jižnímu
Vietnamu částku max. 1 miliarda $.
8.8. Prezident Nixon v souvislosti s aférou
" Watergate" rezignuje na svůj úřad.
9.8. Prezidentem USA zvolen Gerald R. Ford.
15.12. 3.a 7. divize NVA (Severovietnamská armáda)
se přesunuly k útoku na Phuoc Binh.
30.12. Město Phuoc Binh (správní středisko
provincie Phuoc Long ) je obklíčeno NVA.
1975
7.1. Phuoc Binh se stává prvním provinčním
městem jehož se zmocnili komunisté.
5.3. Vojska NVA zahajují rozhodující útoky v
oblasti Centrální vrchoviny.
11.3. Rozdrcením divize 23. divize ARVN bylo
dobyto město Buon Me Thuot.
15.3. Prezident Thieu se rozhodl stáhnout
jihovietnamská vojska z Centrální vrchoviny.
29.3 Padlo město a jedna z nejdůležitějších
vojenských základen v Jižním Vietnamu Da
Nang.
12.4. Poslední Američané jsou evakuováni z
hlavního města Kambodže Phpompenhu.
16.4. Pádem hlavního města se Kambodža stává
komunistickým státem.
21.4. Prezident Jižního Vietnamu Nguyen Van
Thieu rezignuje.
22.4. Po těžkých bojích se vojska NVA zmocňují
Xuan Locu (60 km od Saigonu).
28.4. Po rezignaci prezidenta Thieu se Vlády v
Jižním Vietnamu se ujímá Duong Van Minh.
29.4. Ostřelování letecké základny Ta Son
Nhut (Saigon) a nezvládnutelné davy uprchlíků
přiměly ráno velvyslance USA Martina k
zastavení letecké evakuace ze Saigonu.
Začala osmnáctihodinová operace "Frequent
Wind" (evakuace pomocí vrtulníků).
30.4. Severovietnamská vojska vstupují do
Saigonu (zde ještě probíhá evakuace zbylých
Američanů a jejich jihovietnamských spojenců).
Prezident Duong Van Minh vyhlašuje bezpodmínečnou
kapitulaci Jižního Vietnamu. |
by
Franz
|
|
Created
by Mortimer and Rodney Skinner 2006
|
|
|
|
|
|